Inteligentní investování: Jak se zachováte v další krizi?

Můžeme nekonečně teoretizovat o tom, jak nakupovat levně a prodávat draze, jak využít finanční krize, nicméně to nám řekne velmi málo o tom, jakého zhodnocení v praxi při finanční krizi skutečně dosáhneme. Na úvod si uděláme dva experimenty, dvě kola experimentů a pak se podíváme, jak na tom jsme. Pojďme tedy na to.

finanční krize

V prvním kole našeho experimentu si máte za úkol vybrat jednu ze dvou následujících investic, jednu z následujících voleb tak jak jsou na tomto snímku: Pokud si zvolíte investici A, získáte 100 000 Kč. Anebo si můžete zvolit investici B, kde s pravděpodobností 80 % získáte 125 000 Kč. A se zbylou 20% pravděpodobností nezískáte nic. Zvolte si tedy jednu z těchto investic. Právě teď si vyberte A nebo B. … Ještě máte 5 sekund na volbu.

ekonomická krize test

Tak skončilo první kolo. Nyní jsme kole druhém, možné volby se nám změnily. Opět si zvolte investici, které byste chtěli čelit. Dejme tomu, že vlastníte nějakou akcii, jejíž cena poklesla, a máte na výběr následující: možnost A – přijmout ztrátu 100 000 Kč. Nebo možnost B – s pravděpodobností 80 % ztratíte 125 000 Kč. A se zbývající 20% pravděpodobností nepřijdete o nic. Opět si zvolte. Ještě Vám dám 5 sekund na výběr….

Co se můžeme z tohoto experimentu finanční krize dozvědět? Nejprve poznamenám, že zde není správná či špatná volba, jde jen o to podívat se, jaká je naše tendence, protože to se patrně projeví také v reálném světě.

finanční krize

Zde máme přehled možností, které jsme si mohli vybrat. Podle akademických výzkumů má naprostá většina dotazovaných tendenci zvolit si v prvním kole investici A, kde mají jistotu zisku 100 000 Kč, tedy projeví averzi k riziku, což je přirozené. Já bych si zvolil stejně. Co je ovšem zajímavé, tato skupina lidí si ve druhém kole často volí investici B, tedy rizikovější možnost. Rizikovější, protože jeden možný výsledek, tedy ztráta 125 tisíc je nepříznivější než v případě jisté varianty ztráty 100 tisíc. Při pohledu na možnou ztrátu se zvýšila jejich snaha riskovat, protože vidí šanci, v tomto případě 20 %, že se vyhnou bolestivé ztrátě. Výzkumy dále naznačují, že lidé, kteří mají největší averzi k riziku, začínají v případě možnosti utrpení ztráty nejvíce riskovat. Tedy tito lidé, kteří by měli investovat defenzivně, začnou v případě propadu cen jejich portfolia mít větší tendenci pouštět se do rizikových investic či spekulací. Finanční krize tak nutně nemusí znamenat zisk.

tesla v krizi

Příkladem může být akcie Tesla, cena akcie je za půl roku na téměř čtyřnásobku s 50% skokem za poslední týdny. Bez ohledu na to, že Tesla má nyní takto více než 3krát větší tržní kapitalizaci než největší producent aut na světě, Volkswagen Group, který obsahuje značky Volkswagen, Audi, Porsche, Škoda, Seat, Scania, Man, Lamborghini, Bugatti a Bentley. Volkswagen za rok vydělá svým vlastníkům přibližně 10 mld. EUR, zatímco Tesla zatím ve svém nejúspěšnějším roce 2019 ztratila téměř 1 mld. dolarů. Nechci zde rozebírat, zda je Tesla lepší investice než Volkswagen, nicméně z pohledu rizikovosti, je Tesla jistě rizikovější investicí, a bylo to tak i při ceně 1000 dolarů za akcii.

Podívejme to trochu dále. Toto je zpráva popisující zvýšení cílové ceny akcie Tesla od analytiků z Credit Suisse: ti zvedli svou cílovou cenu z 700 dolarů na 1400 dolarů a jako důvody uvádí kromě již zmíněných očekávaných pozitivních zpráv a prodeje shortů také růst eufórie retailových investorů, to jsou investoři jako já nebo vy a také nákupy investorů, či spíše bych měl říci, spekulantů, kteří sází na krátkodobý růst ceny. Nechci se pouštět do analýzy Tesly, jen při ceně 1500 dolarů za akcii je tato investice téměř 4krát tak rizikovější než na začátku roku 2020, kdy se akcie prodávala za cenu kolem 400 dolarů. Proč lidé akcii nakupují více a více? Svou roli bude hrát zmíněná snaha pokrýt své ztráty a rychle vydělat, a máme tu další přehřáté akcie jako je např. Nikola, kde lidé věří, že zopakuje stejný úspěch jako Tesla. Další ponaučení, které si můžeme odnést, je uvědomění si toho, jak často pracují tito analytici v bankách či jiných institucích: upravují svou cílovou cenu podle aktuální ceny akcie, aby to vypadalo, že se trefují do svých predikcí. Zvednout cílovou cenu akcie na dvojnásobek jen na základě aktuálního dojmu, že trh tuto akcii nyní miluje, má jistě daleko do detailní fundamentální a dlouhodobě zaměřené analýzy. Tedy pozor na různé vydávané cílové ceny, protože ty jsou často nastavovány podle toho, co se již stalo, a nemají obecně velkou hodnotu pro inteligentní rozhodování. Může se to zdát šokující, ale takto Wall Street a další fungují.

Tedy, pokud se při finanční krizi ceny propadnou, budeme mít tendenci si to rychle někde vynahradit, rychle se dostat do pozitivních čísel, což ústí v podstupování dalšího rizika. Co se stane, pokud tu bude další propad cen? Možná větší než byl ten v březnu 2020? Co když bude propad trvat tři roky? Lidé pak mají tendenci ve frustraci vše prodat a investování opustit, což je škoda.

finanční krize buffett

Co dělá při finanční krizi Warren Buffett? Berkshire koupila potrubí a zásobárny na zemní plyn. Zemní plyn, jehož cena je na historickém minimu. Na tom Buffett jistě do konce roku mnoho nevydělá. Proč to tedy dělá? Manažeři v Berkshire se totiž nedívají na konec roku, dívají se na následujících 10, 20 let. Zemní plyn má výhody v podobě nižších emisí ve výrobě elektřiny v porovnání s uhlím či ropou a dobře se doplňuje s větrnými a solárními elektrárnami. Ať už vyhraje Tesla, Volkswagen, Toyota, Daimler či někdo jiný, civilizace bude potřebovat energii. Zemní plyn je jediné fosilní palivo, jehož spotřeba by měla v následujících 20 let růst. Z tohoto pohledu finanční krize je jasné, co by měl hodnotový investor dělat: zachovat si dlouhodobou orientaci a nesnažit se dostat do zelených čísel na svém investičním kontu co nejrychleji a za každou cenu, protože za to dříve či později zaplatí.

V úvodu videa jsme se podrobili experimentu finanční krize. Dalším výsledkem akademických studií je, že ti, kteří propadu cen na trhu jen přihlíželi, tak i po propadu měli tendenci zůstávat stranou: v důsledku propadu začali být defenzivnější. A ti, kteří byli zainvestovaní měli výrazně vyšší tendenci zvýšit své investice, když ceny byly nižší. Z tohoto vidíme, že teoretické uvažování o investicích má své limity. Abychom se učili, musíme také položit své peníze na stůl – být zainvestovaní, abychom si skutečně vyzkoušeli, jakou máme tendenci podléhat emocím. Zároveň podle mě je užitečné dodržovat pravidlo: ze začátku investovat málo a učit se rychle. Své investice sdílím na Portálu.

Pokud Vás zajímá více, navštivte např. naši sérii o knize inteligentní investor, kde rozebíráme rozumné investice alá Buffett.