Jakou hodnotu má TESLA, co čekat od Coca-Coly a proč neinvestuji do zlata

Cílem investování, tak tedy jak ho chápu já, je nakupovat věci či aktiva, která budou mít v budoucnosti vyšší hodnotu než kolik jsem zaplatil. Podíváme se na různé chápání pojmu hodnota využitím příkladů Coca-Cola, Tesla a také Vám řeknu proč neinvestuji do zlata. Pochopit koncept hodnoty je podle mě stěžejní pro úspěšné investování, protože nám to dává návod, do čeho vkládat své peníze, a kdy případně prodávat. A existují různé pojetí hodnoty.

Vnitřní hodnota

coca cola

První pojetí hodnoty je vnitřní hodnota (anglicky intrinsic value). Vnitřní hodnota je základem hodnotového investování, což je investování, kterému se věnuji. Jak říká Warren Buffett: vnitřní hodnota je, pokud bychom vzali budoucí cash flow, tj. budoucí čistou hotovost produkovanou podnikem a diskontovali jí příslušnou úrokovou mírou, a tato diskontovaná cash flow sečetli, získali bychom vnitřní hodnotu. Přístup vnitřní hodnoty usiluje o to akcii převést na dluhopis: tedy určit, jakou v podstatě úrokovou míru můžeme z investice do určité akcie očekávat. Samozřejmě musíme zvážit i rizika a nejistotu spojená s budoucími cash flow, například pomocí různých scénářů. Vnitřní hodnota je to, co Vás zajímá, když sami podnikáte a Váš podnik není obchodovaný na burze: je to jednoduše počítání toho, kolik peněz vyděláte.

Zde máme příklad ohodnocení Coca-Coly. Jakmile máme budoucí cash flow v každém jednom roce, můžeme zapojit matematiku. Zde máme propočet od roku 2021 až 2023. Pro rok 2021 odhaduji volné cash flow 7 miliard dolarů, zde mám čísla v milionech, takže tu máme číslo 7 000. A zakomponuji jednoduchý předpoklad, že toto cash flow bude růst o 3 % ročně, dejme tomu dlouhodobě s tím, jak bude růst globální ekonomika. V roce 2035 mám volné cash flow 10 miliard 588 milionů. Nyní musím vzít v potaz, že volné cash flow v roce 2035 pro mě není tak hodnotné jako v roce 2021, protože na něj musím 15 let čekat, a tyto peníze bych mohl mezitím někde investovat. Toto zohledním pomocí diskontního faktoru, zde jsem zvolil 7 %. Můžeme o tomto přemýšlet, že 7 % ročně je má požadovaná návratnost z investice. Zohledněním diskontního faktoru spočítám diskontované volné cash flow. Nyní vidíme, že má současná hodnota cash flow v roce 2035 je pouze 3,8 mld. Předpokládejme ještě, že v roce 2035 končí můj investiční horizont a že budu schopen prodat tuto akcii Coca Coly při PE poměru 15. Alternativně bych mohl cash flow diskontovat donekonečna. PE poměr 15 znamená, že 3,8 mld. vynásobím patnácti, a to je terminální hodnota – či hodnota podniku v roce 2035. Suma diskontovaných cash flow od roku 2021 do roku 2035 a terminální hodnoty je 133 mld. Toto je pohled vlastníka. Někdo by mohl být ochoten zaplatit 133 mld. za celý podnik na základě této kalkulace. A protože já a pravděpodobně všichni vy, co se díváte, málokdy nakupujeme celý podnik za desítky miliard dolarů, relevantnější je tuto hodnotu přepočítat na jednu akcii. Celkový počet akcií je 4 mld. 295 mil. a tedy vydělením získáme 31 dolarů na akcii. Tedy, abych při svých předpokladech získal aspoň 7% roční návratnost, musím zaplatit nejvýše 31 dolarů za akcii Coca Coly. Pro své investice požaduji aspoň 15 % ročně, nicméně 7 % je něco, co by mohl požadovat běžný investor. Aktuální cena akcie je 48 dolarů, takže nenakupuji. Tento model má výhodu v tom, že nám určí, jaká je maximální hodnota, kterou musíme zaplatiti a také má výhodu v tom, že do něj můžeme zakomponovat svou požadovanou míru návratnosti. Ve videu, kde jsme počítali vnitřní hodnotu Googlu, jsem zveřejnil také excelovou tabulku, kterou si pro sebe můžete stáhnout a s těmito čísly si pohrát.

Jaké jsou nevýhody? Jistě, odhad budoucího volného cash flow. Jakmile máme budoucí cash flow, vše je víceméně mechanistické. Ale jak můžeme znát budoucí zisky podniku? Musíme jistě dobře znát podnik, jakou má konkurenční výhodu, jaké jsou prospekty sektoru a mnoho dalších věcí. Ve skutečnosti většina práce investora spočívá v odhadu budoucího cash flow. A nikdy si nemůžeme být jistí. Coca Cola je dejme tomu relativně jednoduchá, protože jde o velký stabilní podnik… Zbytek je jednoduchý. Například můžeme si stanovit nějaké scénáře a podle toho se pak rozhodnout. Nebo přímo uvažovat pesimistickou variantu, a to nám dá jisté bezpečí.

Relativní hodnota (Tesla a ostatní)

Další vnímání hodnoty je relativní hodnota. V tomto přístupu porovnáváme podniky v rámci sektoru či v rámci regionu nebo v rámci burzy. Porovnání v rámci sektoru/odvětví je patrně nejčastější.

tesla

Podívejme se na automobilový průmysl v tomto přehledu, který jsem si vypůjčil z jedné analýzy, kterou jsem procházel. Máme zde Volkswagen, Audi, Toyotu, BMW, Ferrari a slibovanou Teslu. První řádky porovnávají tzv. Enterprise Value, tedy aktuální hodnotu daného podniku jako součet tržní kapitalizace a čistého dluhu. Jde o něco jako tržní sumu kapitálu, který podnik financuje. Zde vidíme, že hodnota VW je 310 mld., audi 65, toyota 363, BMW 159, Ferrari 37 a Tesla 301 mld. dolarů. Poté zde máme pochopitelně tržby za poslední rok, EBITDA, tedy něco jako provozní zisk a počet prodaných aut. VW prodalo 11 mil. aut, zatímco Tesla 390 tisíc. V posledním sloupci máme býčí scénář, že Tesla následující rok prodá 790 tisíc aut, toto je velmi nepravděpodobné, např. už jen tím že Elon Musk prohlásil, že tento rok stěží prodají půl milionu. Ale to není nyní důležité. V dolní části můžeme vidět poměr Enterprise Value a EBITDA, měřítko, které se relativně běžně používá při ohodnocení, není to můj oblíbený způsob, ale používá se, zejména při relativním investování: tedy za kolik let se vlastníkům a věřitelům navrátí jejich kapitál měřeno velmi optimisticky pomocí EBITDA, protože EBITDA nezahrnuje odpisy (tedy kapitálové výdaje) ani daně, tedy toto měřítko je podle mě vhodné zejména pro nezadlužené podniky, které jsou navíc kapitálově lehké. Z tohoto pohledu je nejvíce podhodnocený Volkswagen a Audi s poměry 6,5krát. Musím dodat, že VW vlastní 99 % Audi a tento rok patrně odkoupí i zbývající podíl. Toyota je lehce dražší s poměrem 8krát, BMW ještě dražší 10krát, Ferrari, které má samozřejmě úplně jiné marže a obsluhuje jinou klientelu pak 25krát. Poměr u Tesly je 80krát. Tedy hodnota podniku Tesla je nyní ohodnocena na 12násobek Volkswagenu vzhledem k vloženému kapitálu a provoznímu zisku. Jinak řečeno, trh očekává, že Tesla zhodnotí vložený dolar dvanáctkrát lépe než stejný dolar vložený do VW. Samozřejmě pro přesnější analýzu bychom museli zakomponovat míry růstu tržeb a zisku a rozhodnout se, jestli Teslu počítat jako automobilku, nebo tech společnost, která působí na poli elektrifikace a posílání lidí na Mars.

Na základě této jednoduché relativní analýzy bychom přemýšleli o investování do VW či Audi, protože ty bychom shledali nejpodhodnocenějšími. Vraťme se ještě k vnitřní hodnotě. Pokud Teslu nebereme jako běžnou automobilku, a běžnými maržemi, dejme tomu, co má Daimler nebo BMW, je velmi těžké spočítat vnitřní hodnotu, protože prakticky se nemáme o co opřít. Pokud o Tesle přemýšlíme jako o tech společnosti se spoustou nejistých, vzrušujících, inovátorských produktů, marže ani zisk v roce 2030 prakticky nelze odhadovat. To je také důvod, proč jsem zdrženlivý vůči těmto investicím. Pokud Teslu vezmeme jako automobilku, tak férová cena akcie může být snad někde mezi 50 a 150 dolary, podle naší očekávané návratnosti.

Ochrana

Třetím typ hodnoty můžeme nazvat ochrana či hedge. Příkladem může být zlato, investice do zlata, nebo i bitcoin. Zlato nepřináší žádné volné cash flow, žádný provozní zisk, a přesto má určitou hodnotu. Zlato jednoduše nenalezneme volně ležet na chodníku. Zlato má relativní hodnotu v tom, kolik jsou lidé za něj aktuálně ochotni zaplatit. Cena zlata za poslední dva roky vzrostla o téměř 70 %: z 1200 na hodnotu kolem 2000 dolarů v době přípravy tohoto videa. A dokud najdeme někoho, kdo za unci zlata dá 2000 dolarů, zlato bude mít tuto hodnotu. Pokud najdu někoho, kdo dá 3000, pak zlato bude mít tuto hodnotu.

Zlato z mého pohledu funguje spíše jako ochrana než jako investice. Ochrana před strachem z inflace, z toho, že peníze budou ztrácet hodnotu více než dříve. Tedy vlastnit zlato v rámci portfolia nemusí být špatné, jen bychom měli vědět proč: že to je ochrana. Svým způsobem jde o spekulaci, to ještě neznamená, že vlastnit zlato je hloupost. Náklady na těžbu jsou cca 1200 dolarů, takže to je prakticky hodnota, kam cena zlata může dlouhodobě klesnout.

Osobně fyzické, nebo pomocí ETF nenakupuji, protože mám jiné způsoby, jak se chránit před inflací. A to je vlastnit podniky, které zvýší ceny spolu s inflací, vlastnit reálná aktiva. Ve svých dvou portfoliích na Portále vlastním těžaře zlata i stříbra, ale to je investice do podniku na základě vnitřní hodnoty, a tedy něco trochu jiného.

V tomto videu jsme se dívali na tři přístupy k hodnotě: vnitřní hodnota (příklad coca – coly), relativní hodnota (příklad Tesly a automobilového průmyslu) a ochrana, která má také aspekt relativní hodnoty, kde jsme jako příklad vzali zlato. Osobně investuji na základě vnitřní hodnoty, protože to mi dává největší jistotu: volná cash flow, které podnik generuje, nakonec nějakou formou získám: růst ceny akcie či na dividendách – a podniky bývají daleko stabilnější než ceny akcií či různých finančních instrumentů. Rozhodování se na základě relativní hodnoty má úskalí v tom, že i když koupíte to nejlevnější, pořád to může být špatná investice, protože jen porovnáváte s ostatními, a může se stát, že to nikdo od Vás nebude chtít koupit. Pokud chcete vědět více, co dělám, navštivte Portál rozumného investora.