V rámci svého výzkumu také často narážím na zajímavá data. V tomto videu se podíváme na data, která v rámci karantény nashromáždil Google skrze své uživatele. Kdokoliv kdo má účet u Google a má povolenou Historii polohy ve svém účtu takto vědomě či nevědomě poskytl zajímavá data, která Google zpracoval do přehledu změn pohybu lidí v jednotlivých regionech, a na tato data se spolu podíváme.
Nahlédneme na srovnání ČR s Německem a Velkou Británií, to podle mě bude velmi zajímavé, a pak se podíváme na jednotlivé české kraje.
Poslední den sběru těchto dat byl 11. duben 2020, díváme se tedy pár týdnů nazpět. Na tomto snímku je přehled za Českou republiku. Google data třídí do šesti kategorií. Prvním jsou místa, kde se lidé shlukují ve volném čase, tedy restaurace, café, nákupní centra, zábavní parky, muzea a kina. Pohyb osob v těchto oblastech poklesl o 67 % ve srovnání s běžným stavem. A jak budeme vidět na dalších snímcích, toto je z dobrého důvodu nejzasaženější oblast: tyto provozy jsou totiž často nyní zavřené. Další kategorie jsou potraviny, drogerie a lékárny: + 4 %. Lidé stále jezdí nakupovat věci k jídlu, hygieně a zdraví, tedy pohyb v těchto oblastech zůstává stabilní. Třetí kategorie jsou parky a veřejné zahrady. Ty v průměru zaznamenaly mírný nárůst. Pravděpodobně také díky tomu, že se venku udělalo hezky. Tedy tato data nejsou jen o koronaviru – je to směsice všech různých vlivů, jako například počasí, v kontextu karantény. A toto je častý problém Googlu: ten má v některých oblastech spoustu dat, např. data ohledně dopravy, ale tato data nejsou zpravidla tak detailní, aby byla dostatečná. Tento problém Google řeší např. v oblasti autonomního řízení. Dále o 37 % poklesl pohyb lidí v oblastí vlaků, autobusů a metra, opět pochopitelné, jak lidé zůstávali více doma. Také pohyb v oblasti pracovišť poklesl, na druhou stranu vzrostl pohyb v oblastech bydlení o 7 %.
Podívejme se na srovnání s Německem. Vidíme, že Němci daleko více vyrazili do parků, dokonce o 50 % více než normálně. Kupříkladu mi kamarád z Německa poslal videa, jak si to užívají na Bodamském jezeře, takže tak také bojují s koronavirem. V souladu s tím se pohybovali daleko méně v místech pracoviště – také téměř o polovinu (-43 %), asi měli více home office než my ČR, protože se také více zdržovali v místě svých bydlišť. Také můžeme vidět, že jejich pokles využívání veřejné hromadné dopravy byl vyšší než v ČR, což možná souvisí s tím, že méně Němců je na této dopravě závislých, např. proto, že mají auto.
Srovnání s Velkou Británií je ještě markantnější. Britové v průměru přestali navštěvovat úplně všechno daleko více než my nebo Němci. Dokonce poklesly i nákupy v obchodech s potravinami, návštěvy parků a extrémně se snížilo využívání hromadné dopravy. Britové jednoduše zůstávali doma, nárůst mobility v oblasti bydlení o 29 %.
Podívejme se na jednotlivé kraje Česka v pořadí, tak jak je uvádí Google – podle abecedy v angličtině. Začínáme Středočeským krajem. V sobotu 11. dubna lidé ve Středočeském kraji zdvojnásobili své návštěvy parků a zahrad a také dokonce více než obvykle používali veřejnou dopravu. Další hodnoty jsou blízko průměru republiky.
Královehradecký kraj snad nejvíce odpovídá republikovému průměru: pokles veřejné dopravy, nárůst návštěv parků a zahrad, pokles pohybu okolo pracovišť a mírný nárůst pohybu v oblasti pro bydlení.
Karlovarský kraj zaznamenal spíše nadprůměrný pokles pohybu v oblasti restaurací, nákupních center atd. V tomto kraji byly také méně navštěvovány parky a zahrady.
Liberecký kraj: výrazně narostl pohyb v parcích, zahradách a dalších oblastech zeleně. Jinak celkem průměrné.
Moravsko-slezský kraj: něco velmi podobného jako Liberecký kraj. Také nárůst pohybu v oblasti parků a zahrad.
V Olomouckém kraji výrazný pokles používání hromadné dopravy a zároveň nárůst pohybu v parcích a zahradách.
Toto bylo ještě výrazněji vidět v Pardubickém kraji. Pokles pohybu v okolí veřejné dopravy o 55 %.
V Plzeňském kraji lidé také preferovali návštěvu parků a zahrad. Pokles využívání veřejné dopravy nebyl během karantény takový.
Praha je velmi specifická. Můžeme vidět vysoký pokles pohybu v parcích a zahradách – protože pokud se chcete vyhnout ostatním, pražské parky a zahrady nemusí být ideálním místem, v porovnání s tím, když jdete do přírody někde na vesnici. Vylidnění pražských ulic je také vidět na ostatních kategoriích – pokles nákupů potravin a pokles používání veřejné dopravy.
Jihočeský kraj naopak poskytuje data podobná dalším krajům. Nárůst návštěv zeleně a pochopitelné změny i v ostatních kategoriích.
Jihomoravský kraj v zásadě to stejné jako kraj Jihočeský.
Kraj Vysočina zaznamenal relativně nízký pokles používání veřejné dopravy, což může být spojeno s tím, že tamní obyvatelé mohou být více odkázáni na místní autobusy. To je samozřejmě jen spekulace. Také zásadně narostl počet návštěv parků, zahrad a další zeleně.
Zlínský kraj je opět blízko kraji Jihomoravskému a Jihočeskému.
Ústecký kraj poskytuje podobná čísla jako kraj Vysočina. Relativně mírný pokles používání veřejné dopravy a silný nárůst pohybu v parcích.
Karanténa podle Googlu
Toto byl tedy pohled na karanténu podle Googlu. Zajímavé rozdíly mezi zeměmi a rozdíl mezi Prahou a zbytkem krajů. Z investičního pohledu je obzvláště důležité povšimnout si, kolik dat takoví giganti jako Google, Facebook nebo Apple mají, protože to dává prostor rozvíjet nové aplikace, nové projekty, nové služby, což, pokud je toto provedeno správně, znamená více cash flow pro akcionáře. Např. Google, původně jednoduchý vyhledávač, který ovšem expandoval i na pole online marketingu, cloud computing, hardware, se díky svým mapám a shromážděným datům snaží zabrat velký trží podíl ve vznikajícím segmentu autonomního řízení. Samozřejmě to neznamená bezmyšlenkovitě nakupovat tyto akcie, protože musíme být také schopni koupit tyto tech akcie za správné ceny, abychom na nich mohli vydělávat.