fbpx

Má investiční strategie (nejen) v době volatility

Moje investiční strategie a řízení portfolia v době krize (a příležitostí)

V komentářích, které můžu číst různě po internetu, nebo i u videí zde na kanále, se pro velkou část investorů odehrává strach z poklesu cen: lidé přerušují své pravidelné investice do podílových fondů, čekají na uklidnění situace, někteří dokonce vybírají své peníze se ztrátou (přitom když je cena nejnižší, tak očekávaný výnos je nejvyšší -- viz nedávný článek), a tím likvidují své portfolio. Někteří považují akcie jako hazard, další psychologie je: chtěl bych začít investovat, ale co když trh půjde ještě více dolů atd. Podívejme se co, říkají skuteční investoři.

buffett portfolio

Buffett říká: Skutečný investor vítá volatilitu… a divoce fluktuující trh znamená, že solidní podnik bude čas od času mít iracionálně nízkou cenu.

buffett portfolio

Peter Lynch tvrdí: Vždy jsem říkal, že klíčovým orgánem ze není mozek, nýbrž žaludek. Kdy věci začnou klesat -- vyskytnou se špatné titulky v novinách a televizi -- budete mít žaludek na volatilitu trhu a převládající pesimismus, který obvykle také příchází?

Nebo Howards Marks říká: abyste byli úspěšným investorem, musíte znát účetnictví (finance), musíte vědět něco o historii, ale nejdůležitější věcí je psychologie.

Pro mě zásadním předpokladem pro konzistentně kvalitní rozhodování při investování je znát, co kupuji. Znalost toho, co vlastním, zásadně ovlivňuje mou psychiku. Pokud nakoupím nějaký fond, který vlastní 300 různých cenných papírů: dluhopisy a akcie, samozřejmě nevím, co vlastním, a nevím taky, zda je tento fond řízen pro mé dobro či pro dobro manažerů tohoto fondu, což jsou často dvě různé věci, pak mám přirozeně větší strach, pokud cena mých investic poklesne. Historický vývoj ceny neříká nic o budoucím vývoji. Na druhou stranu, pokud vlastním, dejme tomu, 8 podniků, které dobře znám, a vím, že se přežijí krizi a budou tu i dalších 10, 20 let, pak přirozeně prožívám daleko větší klid a nenechávám se rozhodit i velkými změnami cen jejich akcií. Navíc, pokud bude cena nízká, můžu přikoupit.

Zároveň přirozeně, bavíme se o budoucnosti, a ta je vždy nejistá -- znalostmi nejistotu mohu snížit, ale nemohu jí eliminovat. Jde o rozhodování se za nejistoty, což je jiného než hazard. Pokud nechcete čelit nejistotě, neinvestujte, ale od nejistoty neutečete, protože nejistota se prolíná celým naším životem: nevím, jestli mě povýší, nevím, jestli se mi příští rok porouchá auto, nevím, jestli se mi nezpozdí letadlo, nevím, jestli mě tato dívka bude mít ráda nebo mě odmítne, nevím, kdy zemřu. Oproti tomu hazard nebo gambling znamená, že riskuji příliš vzhledem k očekávané odměně. A čím jsou ceny na trhu vyšší, tím více se obecně přibližujeme hazardování.

Portfolio: Základní kameny mé strategie

Moje základní strategie při řízení portfolia se skládá ze dvou prvků: dollar-cost-averaging a řízení podílů v portfoliu.

Dollar-cost-averaging znamená, že nenakupuji celou svou pozici najednou, ale nechávám si prostor pro přikoupení, pokud klesne cena. V portfoliu, kam každý měsíc vkládám peníze, toto vzniká přirozeně, zatímco ve fixním portfoliu s tím musím počítat dopředu. Takto mohu snížit své riziko a někdy dokonce zvýšit svůj výnos -- nikdy nevím, kam se ceny akcií v krátkém období vydají.

Druhá věc, kterou řídím, je zastoupení jednotlivých titulů v portfoliu. Málokdy mám více než 20 % portfolia v jednom podniku: to by muselo být nulové riziko a více než 30% roční návratnost. Ve svém portfoliu na Portále mám aktuálně 8 velkých pozic, každá je kolem 10 % portfolia. Tedy dokupuji a prodávám také podle toho, jakou část portfolia daný podnik obsahuje. Pokud rapidně vzroste cena, mohu část odprodat, abych udržel zastoupení v portfoliu -- toto nemusím dělat často, stačí jednou za půl roku.

Pokud mám dobrou představu o tom, jaká je očekávaná návratnost jednotlivých podniků -- toto je základ -- (vyžaduji nad 15 % ročně -- pokud je nižší neinvestuji, pokud je pod 8 %, přemýšlím nad prodejem), pak s pomocí dollar cost averaging a balancování pozic řídím své portfolio. Toto neznamená, že každý jeden podnik dosáhne návratnosti 15 % ročně. Některý možná vzroste o 100 % za rok, jiný klesne o 20 % a jiný bude pomalu růst, právě proto, že čelíme nejistotě a nedokonalým informacím.

Popis portfolií

portfolio popis

Nazval jsem je růstové portfolio a dividendové portfolio, zároveň názvy nejsou důležité, jsou jen pro odlišení. Např. v růstovém portfoliu mám několik velmi dobrých dividendových podniků. Důležitější je jejich cíl: růstové portfolio má za cíl akumulovat kvalitní podniky během následujících 18 let (toto portfolio jsem začal v roce 2018). Cíl dividendového portfolia je pasivní příjem: z dividend financovat mé běžné nebo příležitostné výdaje. Dividendové portfolio je tak trochu ve stylu Roberta Kiyosakiho, který se těší v Česku velké popularitě: akumuluji aktiva a ty mi přinášejí pasivní příjem. Tedy budu cílit na podniky, které vyplácejí dividendy. To neznamená, že budu bezhlavě nakupovat ty, které v minulém roce vyplatili nejvyšší dividendu. Cílem je maximalizovat výplatu dividend během následujících 3, 5, 10 let. Tedy můžu investovat i do podniku, který na první pohled nevypadá jako skvělá dividendová investice. Cílem je jako vždy: vydělat peníze pomocí dlouhodobé perspektivy.

Růstové portfolio má předem stanovené vklady: jednoduše každý měsíc vkládám 20 tis. Kč a průměrně jednou měsíčně něco koupím nebo prodám (aktuálně provádím obchody častěji díky poklesu cen a také tím, že tam mám nějakou volnou hotovost z minulých vkladů a prodejů). Do dividendového portfolia vkládám příležitostně -- tedy, kdy se mi to hodí -- toto je také celkem častá situace v mnoho z Vás: někdo může dostat bonus v práci, uzavřít velkou zakázku, prodat pozemek nebo něco zdědit -- to jsou možné příležitostné příjmy. Tedy dividendové portfolio nemá předem stanovené vklady ani výši vložených prostředků. Samozřejmě, pokud chcete, můžete si pro sebe zkombinovat přístup obou portfolií: např. můžete dodržovat pravidelné vklady a zároveň můžete vybírat dividendy pro své výdaje. Tato dvě portfolia jsou k tomu, aby Vám umožnila si to namíchat tak, aby to sedělo Vaší představě a finančním cílům.

Tedy, hotovost z prodeje akcií v obou portfolií používám na další investice a v růstovém portfoliu reinvestuji dividendy, zatímco v dividendovém je, pravděpodobně na konci roku, vybírám pro své další účely. Očekávaný počet pozic (tedy kolik podniků vlastním): jen abyste měl rámcovou představu, toto může být velmi flexibilní 8-14 v růstovém portfoliu a 5-12 v dividendovém portfoliu. Nejsem zastánce toho vlastnit 30 nebo dokonce 50 různých akcií, protože je pak těžké všechny tyto podniky detailně sledovat, a také pokud si můžu vybrat jen ty nejziskovější, proč bych měl nakupovat něco možná lehce nadprůměrného.

Shrnutí

Znalost toho, co kupuji, mi dává klid a jistotu v přikoupení, pokud klesne cena. Jak říká W. Buffett: nejdůležitější je charakter a stabilita. Kupovat něco jen z důvodu, že klesla cena, aniž by věděl, co kupuji, není příliš rozumné. Pokud mám svůj podnik, kde očekávám aspoň 15 % ročně s nízkým rizikem, tak nejčastěji nakupuji ve stádiích -- abych měl prostor využít situace, kdy poklesne cena. Takto snížím svůj risk. Také nakupuji a prodávám podle toho, jaké jsou procentuální zastoupení jednotlivých pozic v portfoliu. Takto balancuji a řídím celé své investování, vše, co dělám, sdílím na Portálu. Pomocí růstového portfolia akumuluji kvalitní podniky v průběhu 20 let, v dividendovém dělám to stejné, jen vybírám dividendy, které dostávám, a používám je na své osobní výdaje.