Dobrý den, v tomto článku se podíváme na srovnání P2P půjček a dividendových akcií. Proč právě těchto dvou? Protože tu máme mnoho lidí, možná jste to právě Vy, kdo přemýšlí o budování pasivního příjmu prostřednictvím těchto aktiv. Projdeme si srovnání těchto investic v několika dimenzích tak, aby Vám to pomohlo mít jasno, jak můžete dosáhnout svého finančního cíle. Mám praktické zkušenosti z obou sfér: P2P investování jsem dříve opustil a nyní se věnuji investicím do akcií.

Pasivní příjem: P2P půjčky, nebo dividendové akcie?

Nejprve se podívejme na to, co vlastně nakupujeme. V případě akcií je to překvapivě jednodušší: nakupujeme podíl ve společnosti, tedy nakupujeme podíl na určitých aktivech, hmotném a nehmotném majetku, který produkuje nějaký pravidelný zisk, pravidelné cash flow, ze kterého firma vyplácení dividendy – měsíční, čtvrtletní, půlroční či roční, či mimořádné. Firma má svůj management, který tuto společnost řídí, zaměstnance, kteří v ní pracují, je to celý komplexní organismus, jehož cílem je produkovat hodnotu pro vlastníky, tedy investory. Investor získává právo podílet se na zisku, který společnost produkuje. Tedy pokud nakoupíme např. akcie ČEZu, stáváme se spoluvlastníky jaderných a dalších elektráren, které ČEZ vlastní, jakož i jeho distribuční sítě a také dalších podniků operujících pod ČEZem.

V případě P2P investování (půjček) nakupujeme úvěry, obvykle nezajištěné úvěry, případně zajíštěné např. automobilem. Někomu nepřímo půjčíme peníze, skrze nějakou platformu, zprostředkovatele, získáváme pravidelný úrok a na konci získáme zpět svůj vklad, jistinu. Tyto naše nákupy úvěrů mohou být nákupem pohledávek či různých derivátů, které správce vytváří. To, co ve skutečnosti nakupujete, má poté dopady na způsob zdanění příjmů z takového aktiva. Pro ekonomické účely lze o P2P uvažovat jako o nákupu dluhopisů: dostáváme úrok a na konci získáme zpět jistinu.

Kolik mohu v obou případech získat? To je často první otázka. 🙂 Ale neměla by být tou poslední. V případě P2P je to jednodušší, protože maximum je jasně dané: zisk jsou úroky. V případě akcií to je složitější: získávám dividendy, přičemž netuším, jaká bude jejich budoucí výše – některé společnosti jsou stabilnější a některé celkem nahodilé. Navíc, u akcií můžeme realizovat také kapitálový výnos, protože jsou obchodované na burze, to znamená, že cena akcie může vzrůst, a pokud prodám, bude to pro mě další zisk. Např. v dubnu 2020 jsem zahájil dividendové portfolio, které je přístupné na Portálu, odkaz na Portál je v popisu videa níže, a za jeden rok investování mělo portfolio více než dvojnásobnou tržní cenu vzhledem k tomu, kolik jsem do portfolia vložil. Tedy kapitálový zisk může být nakonec hlavním zdrojem našeho zisku. Samozřejmě, cena akcie může jít také dolů. P2P aktiva nejsou obchodována na burze, snad kromě sekundárních trhů na určitých platformách, tedy zde obvykle není prostor pro kapitálový výnos. To může být výhoda i nevýhoda. Pohyby cen totiž působí na naši psychiku.

Pokud budete srovnávat úrokové míry na P2P půjčkách a dividendové výnosy, patrně dojdete k tomu, že dividendové výnosy bývají nižší. Je tu totiž ještě jedna věc, která není na první pohled vidět a která je podle mě určující pro výběr té či oné investice. A pokud kanál sledujete déle, možná tušíte, že mluvím o riziku. Je totiž hezké vědět, kolik mohu získat, ale to je mi prakticky k ničemu, pokud nevím, kolik mohu ztratit. Např. investovali byste do společnosti, která vyplácí 8% dividendu, ale u které je 10% pravděpodobnost, že během roku zkrachuje? Investovali byste do pohledávky či úvěru s úrokovou mírou 15 %, pokud byste věděli, že existuje 30% pravděpodobnost, že přijdete o svůj vklad?

Jak mohu zjistit, jaké je mé riziko: v případě akcií, to je má specializace, tím trávím většinu svého pracovního času, že provádím detailní analýzy společností obchodovaných na burze a snažím se odhadnout, jaká může být má odměna a jaké je mé riziko, tedy kolik kapitálu mohu ztratit a s jakou pravděpodobností. Některé společnosti jsou jednodušší na analýzu a některé jsou velmi složité, obzvláště kvantifikace rizik u velmi zadlužených společností, je obvykle velmi komplexní.

V případě P2P investování je to podle mě obvykle velmi složité či až nemožné, aby běžný uživatel zhodnotil rizika takové investice. Máme tu totiž přinejmenším dvě rizika. To první je, že dlužník přestane splácet, což vystavuje riziku společnost, která úvěr poskytla. V některých případech určité platformy nabízejí odkup těchto pohledávek, a tedy investorovi je navráceno to, co vložil zpět. To samozřejmě vystavuje riziku samotnou platformu, která se také může dostat do finančních problémů, a pokud si dáte tu práci, na internetu naleznete takové příklady. Pokud nevidíme na solvenci dlužníka či platformy samotné, můžeme udělat základní odhad: pokud někdo někomu poskytne úvěr na spotřebu, ale i na podnikání, s úrokem 15 %, z čehož investor získá dejme tomu 10 procentních bodů jako úrok, podle mě to něco vypovídá o solvenci daného dlužníka, protože ten by alternativně mohl získat úvěr v bance za dejme tomu 5-8 % ročně, ale z nějakého důvodu sahá pro úvěr s 15 %. Tedy tyto úvěry bývají ze své podstaty rizikové, také proto, že obvykle jsou nezajištěné.

Další parametr je likvidita. Akcie mohu prodat kdykoliv (za tržní cenu) vs. P2P půjčky mohou mít omezení podle platformy. Můžu být nucen čekat na vyplacení své investice, což může investor přijmout v době investice (protože má peníze navíc), nicméně jakmile tyto peníze potřebuje, či jakmile chce snížit riziko redukcí této části svého portfolia, omezení výběru může hrát velikou roli.

Diverzifikace: obě možnosti, jak akcie, tak i P2P investování nabízí diverzifikaci, tedy investování do více různých aktiv s tím, že pokud se jedna investice nepovede, máme tu také další. Jen si musíme uvědomit, že pokud nakoupím pouze technologické akcie v USA nebo pokud nakoupím pouze akcie společností těžících zlato, že jde o diverzifikaci, protože v případě nějakého problému se patrně ceny těchto akcií budou pohybovat stejným směrem. Efektivní diverzifikace je napříč sektory, regiony i napříč časem. Dobré portfolio nevzniká během jednoho dne.

V případě P2P investování je diverzifikace v rámci jedné platformy podle mě téměř nerealistická, protože zde stále panuje risk spojený s danou platformou. Má tedy smysl přemýšlet o kombinaci více platforem, ale toto také není dokonalé, protože pokud dojde ke globální recesi, dnes je vše propojené, ovlivní to dlužníky po celém světě, a obvykle nejvíce ty, kteří mají tyto drahé půjčky. A podobně to platí u akcií, pokud klesá americký trh, obvykle klesají také ostatní trhy, přinejmenším krátkodobě. Čím méně toho víme, tím více bychom měli diverzifikovat.

Již jsem se tu dotkl zdanění. Nechci ho tu příliš rozebírat, protože nejsem daňový poradce a něco můžu říci nepřesně, navíc, zákony se mohou měnit. Možná určitou výhodu mají akcie, protože pokud držíte více než 3 roky, následný kapitálový výnos je osvobozený od daně z příjmu. P2P půjčky bývají krátkodobého charakteru, tedy podle mě prakticky vždy podléhají zdanění. To je taková drobnost na zamyšlení.

Jednoduchost: oboje na první pohled jednoduché (vidím dividendouvou návratnost a vidím úrok), na ten druhý pohled už méně: ohodnocení rizika.

Nakonec je to otázka toho, čemu více věříme. S čím se cítíme bezpečněji a co si myslíme, že nám pomůže dosáhnout našeho investičního cíle. Samozřejmě do této diskuze vstupují pro některé také např. investiční byty, kde pasivním příjmem je nájem, a to také nemusí být vůbec špatné.