Zahajujeme novou sérii videí o určité investiční knize. Měli jsme tu 20-dílnou sérii o knize Inteligentní investor a nyní to bude kniha One Up on Wall Street od Petera Lynche. Peter Lynch je asi nejznámější jako legendární manažer podílového fondu Fidelity Magellan, kdy mezi roky 1977 a 1990 dosáhl průměrného ročního zhodnocení 29 %, což bylo pravidelně dvakrát více než index SP 500. Zatímco Benjamin Graham v knize Inteligentní investor se dívá na akcie spíše jako na víceméně homogenní skupinu pomocí kvantitativní analýzy, Peter Lynch se dívá na konkrétní společnosti a zásadně mezi nimi rozlišuje. V tomto ohledu je Lynch daleko blíž mému investičnímu smýšlení než Graham a ke všem základním principům se v těchto videích dostaneme.

Jak může drobný investor překonat Wall Street (Lynch: One Up On Wall Street - Úvod)

Lynch tuto knihu napsal v roce 1989, což podle mě nemá velký vliv, protože v ní komunikuje principy, které jsou stále platné. Sami budete moci posoudit. Smyslem těchto videí je nejen komunikovat principy obsažené v těchto knihách, ale také pokud s Vámi tyto principy budou rezonovat, tak motivovat Vás k přečtení knihy samotné, protože kniha toho obvykle obsahuje mnohem více než jsme schopni probrat v těchto videích.

lynch proc nekopirovat

Začněme ihned Úvodem ke knize, ve které Lynch sdílí důležitou myšlenku, že existují důvody, proč by soukromý investor měl v návratnosti překonat profesionálního investora, jinak řečeno, proč smart money není zas tak smart. Lynch uvádí tři důvody, proč bychom se neměli snažit následovat úspěšné či slavné investory v tom, do čeho tito investují: 1) Mohou udělat chybu. Sám Lynch uvádí, že má na stole mnoho akcií, kde ztratil peníze, a že takzvaně chytré peníze jsou pěkně hloupé zhruba ve 40 % případů; 2) I když se úspěšný investor nemýlí, nepoznáte, kdy změnil názor a akcii prodal. Např. v roce 2020 jsme mohli slyšet, že Warren Buffett investoval do těžaře zlata Barrick Gold, což byl pozitivní signál pro mnoho drobných investorů. Pochopitelně poté nezachytili ten moment, kdy Buffett prodal tuším téměř polovinu své pozice jen o pár měsíců později, pokud se to vůbec dozvěděli, tak až se zpožděním. Nevíme, jaká je investiční teze investora, kterého se snažíme takto následovat. Důvod, proč investoval, může být v rozporu s našimi investičními cíli a strategií. 3) Sami máme kolem sebe lepší zdroje investičních příležitostí a můžeme sledovat, jak se těmto společnostem daří. Vysvětleme si tento bod na následujícím příkladě.

lynch priklad

Představme si klasickou domácnost, kde je obvykle jeden člen domácnosti v roli tzv. zodpovědného investora, tedy toho, kdo se snaží zhodnotit prostředky domácnosti, často navzdory utrácivé tendenci ostatních členů rodiny. Tento zodpovědný investor, pojmenujme ho Jarda, sleduje, co se děje, a možná odebírá i nějaký placený investiční zpravodaj, sleduje různé články na internetu či videa na youtube.

Jednoho dne Jarda objeví, že jeho investiční zpravodaj označuje investice do vodíku jako megatrend budoucnosti, vodíkový pohon by měl nahradit ten elektrický a proč by on měl stát opodál, když všichni ostatní budou profitovat z této disrupce. Jarda nemá tušení, jak vodíková energie funguje, není schopen rozeznat vodík od vody, ale zní to pokročile a zeleně, navíc, smart money nakupuje, jak se dočetl na internetu, včetně známých investorů s obrovskými volnými prostředky. Protože nechce stát jak hlupák opodál, rozhodne se vložit 100 tisíc do společnosti Napájení, Inc. a mne si ruce, jak dobře udělal, že zabezpečil rodinnou budoucnost.

Mezitím se jeho protějšek, Jitka, také nazývaná jako Člověk, který nerozumí drsné hře peněz, vrátí s tím, že objevila nový skvělý pleťový krém, který jí minule velmi dobře fungoval, hezky voněl a prospěl její pokožce, navíc je veganský, což celou tu dobu hledala. Tentokrát nakoupila tento krém nejen pro sebe, ale pro všechny ženy v rodině. Jarda se k ní s despektem obrátí: „Zatímco jsi utrácela, já jsem zařizoval, abychom měli více peněz.“ Poté, aniž by si toho Jarda povšiml, společnost vlastnící onen veganský krém, nazveme ji, VeganPro, ztrojnásobí své tržby a cena akcie vzroste na pětinásobek. Čehož si ovšem Jarda všimne je, že akcie Napájení, do které investoval, se začne propadat. Z 50 dolarů se propadne na 14. Jarda zvládne prodat někde v polovině propadu a cítí se pyšně, že díky své znalosti investování dokázal své ztráty limitovat o polovinu.

Za tři roky od jeho rozhovoru s Jitkou jeho investiční zpravodaj přijde s další zaručenou akcií budoucnosti, VeganPro. Jarda se rozhodne do tohoto nového megatrendu veganských přípravků investovat a nakoupí VeganPro, Jitce pak řekne: „Víš jak tam kupuješ ten krém, který se ti tak líbí? Tak představ si, že tato společnost má akcie a měla by to být zaručená budoucí trefa. Nakoupil jsem její akcie.“ Jitka odpoví: „Už ho nekupuji. Takové krémy jsou nyní ve více obchodech, a jsou tam levnější.“ Jarda odpoví: „Co to má co dělat s investováním. Já nemluvím o nakupování, ale o investování.“ Nakoupí akcie Proveganu, cena akcie poté spadne o 60 %, on prodá opět někde v polovině propadu a oddechne si, že ještě že, umí limitovat své ztráty.

Tento příběh ilustruje bod Petera Lynche, který spočívá v tom, že se můžeme dívat kolem sebe, a nacházet tak atraktivní příležitosti dříve než se k nim dopídí Wall Street. Takové podniky pak můžeme sledovat – kolik lidí tam chodí nakupovat, jaký je zájem atd. a jsme schopni prodat dříve než dojde k přehřátí a propadu ceny akcie. Tato myšlenka má ovšem druhý krok, možnou pihu na kráse tohoto přístupu: Dobrý produkt ještě neznamená dobrou investici, musíme totiž také provést svůj vlastní výzkum dané společnosti. A nejen o tom budou další kapitoly.