Přivolá aktuální krize deflační spirálu? Jak se inteligentně chránit

Jedna z nejhorších pastí při investování je, když začneme věřit jedinému příběhu. V jednom z předcházejících článků jsme se bavili o tom, jak tisk peněz všude po světě pravděpodobně povede k výrazně vyšší inflaci a v tomto článku se podíváme na lehce odlišný scénář, nebo ne úplně odlišný – podíváme se na něco, co by nás mohlo čekat před zvýšenou inflací, a to je deflace, tedy pokles cenové hladiny, nebo mírnější projev v podobě dezinflace, tedy pokles míry růstu cenové hladiny. Tedy, před vyšší inflací bychom mohli prožívat výrazně nižší inflaci než máme nyní.

A řekneme si také, jak se v odpovědi na tyto možné scénáře můžeme připravit, tak abychom ochránili svůj kapitál a dosáhli naší cílové návratnosti.

japonsko deflace

Začneme pohledem do světa a pak si přiblížíme principy. Toto je aktuální zpráva z Japonska: nezaměstnanost roste a průmyslová výroba klesá. Japonci již také mají svůj záchranný balíček a ministr pro ekonomiku Nishimura prohlásil, že vláda bude pracovat s centrální bankou na tom, aby zajistili, že Japonsko neupadne zpátky do deflace. Jedna z výrazných sil podporujících deflaci je pokles cen energií vedených poklesem ceny ropy.

inflace japonsko
Japonská inflace, zdroj: statista.

Tady máme na grafu vývoj inflace v Japonsku od roku 1984 do roku 2018. I přes masivní kvantitativní uvolňování Japonsko spíše bojovalo s deflací, než s růstem inflace, jak můžeme vidět na grafu pokaždé, když míra inflace navštívila hodnoty pod nulou. Aktuálně je Japonsko opět velmi mírně v záporných hodnotách, tedy agregátní úroveň cen v ekonomice velmi lehce klesá či se drží na nule.

nikkei

Co na to ceny akcií? Index burzy v Tokiu je na stejné úrovni jako by v roce 1992. Tedy žádný růst během 28 let. Akciové trhy tedy nemusí růst po následujících 30 let. Také něco, na co bychom měli být připraveni, obzvláště pokud investujeme do celých trhů, do indexů.

mitsubishi

S individuálními akciemi to vždy může být jinak. Zde je např. Mitsubishi, jehož cena akcie vzrostla od roku 2000 třikrát, i vzhledem k aktuálnímu propadu. Mitsubishi navíc vyplácelo solidní dividendu. Akcionáři tak na tom nebyli vůbec špatně, přestože Mitsubishi není nijak extrémně hvězdný podnik – mohli bychom najít i lepší. Podívejme se nyní na síly, které tlačí na deflaci.

Nižší poptávka

Nižší poptávka. Pokud dochází k vyšší nezaměstnanosti a lidé obecně mají nižší příjmy, také méně utrácejí a nižší poptávka vyvolává tlak na pokles cen. V rámci pandemie se někteří lidé také mohou obávat navštívit kina, restaurace či veřejná koupaliště. Méně návštěv veřejných míst také znamená nižší poptávka po těchto službách a nižší příjmy těchto provozovatelů, a tedy další případná nezaměstnanost.

nezaměstnanost

Nezaměstnanost v Česku je stále ještě nízká, to by se ale do konce roku mohlo zásadně změnit. Březnová predikce Deloitte uvádí nezaměstnanost v druhé polovině roku 2020 kolem 5 až 6 procent, což je zdvojnásobení z únorových 2 až 3 procent. Pro Česko je ještě významný výrazný pokles exportů, což oslabuje Českou korunu, jak můžeme vidět v posledních týdnech, což zvyšuje ceny importů (jak jsem mohl pocítit při nakupování ovoce a zeleniny v supermarketu, kdy paprika stála zajímavých 140 Kč/kilo), a tedy by mělo působit inflačně. Celkový propad HDP může být za celý rok někde mezi 5 a 10 %. Toto bude naopak působit na snížení inflace. Toto dohromady tak bude pravděpodobně směřovat k dezinflaci, tedy poklesu růstu cenové hladiny. Tedy ceny nebudou klesat, ale nebudou ani růst tak rychle jako předtím. Tedy pokles ekonomické aktivity působí protiinflačně, protože je nižší poptávka po zboží a službách.

deflace

Deflace navíc podporuje odkládání spotřeby, protože pokud vidíte, že ceny jdou dolů, proč byste nepočkali, až budou ještě nižší? Toto opět tlačí na pokles cen, pokles příjmů, negativní zisky, propouštění a bankroty. Je to tak potenciálně nebezpečná deflační spirála, s čím máme tu čest. Např. během Velké Deprese v USA od roku 1929 do roku 1932 ceny klesly v průměru o jednu třetinu. Nástup Nacismu v Německu je spojený právě s deflací, a ne hyperinflací. Protože při deflaci kolabuje ekonomika a vznikají sociální nepokoje. Společenského neklidu se také již delší dobu obává Ray Dalio, šéf největšího hedge fondu na světě.

Preventivní úspory

S poklesem poptávky úzce souvisí další faktor, a to jsou preventivní úspory. Např. pokud si nejsem jistý, jak můj zaměstnavatel zvládne krizi, radši budu spořit větší část svého přijmu a utrácet méně. Najednou riziko, že ztratím svůj do té doby zdánlivě stabilní zdroj příjmů, vzroste, a tak si odpustím koupit si nové auto či novou ledničku. Menší utrácení opět působí na pokles cen.

Technologie jsou deflační

Další deflační silou jsou technologie. Kolik dnes stojí kvalitní smartphone? Méně než před deseti lety, ovšem tedy pokud nekupujete nejnovější iPhone. Přinejmenším získáváte více za stejné peníze. Stejně tak to platí o počítačích, televizích, také automobily příliš nezdražují – dostáváme více za stejné množství peněz, protože tyto věci je levnější vyrábět. Technologie snižuje náklady a pokud panuje konkurence, tak toto ústí v pokles prodejní cen, což působí na pokles cenové hladiny, tedy působí deflačně.

deflace

A je to více než jen pokles výrobních nákladů. Různé elektronické systémy přecházející až v umělou inteligenci hrají také svou roli. Např. různé doporučovací systémy – kdy na Vás na internetu vykoukne to, co hledáte – snižují náklady prodejcům, protože Vás takto rychle naleznou, a Vám to možná ušetří také další výdaje. Pokud chcete ten nejlevnější tarif, nemusí být problém díky internetu a různým službám rychle najít ten s nejnižší cenovkou. V době různých srovnávačů a internetových obchodů je velmi snadné porovnat si nabídky velkého množství zboží a zvolit si to nejlevnější, což snižuje marže prodejců, a tedy také působí deflačně.

technologie deflace

Také automatizace v továrnách dovoluje efektivněji vyrábět v zemích s drahou pracovní silou, a takto zkracovat dodavatelské řetězce: jednoduše se už něco nemusí vyrábět v Číně a pak transportovat přes celý svět, což také pomáhá u některých produktů snižovat ceny. Technologie jednoduše nabízí více možností. A navíc pandemie a karanténa by mohla přispět k návratu některých výrob zpět do rozvinutých zemích, které právě mají drahou pracovní sílu, protože dodavatelské řetězce vedoucí přes celý svět se ukázaly jako rizikové.

Příliš velký dluh

Pokud se subjekty zadlužují a tyto peníze utrácejí, zvyšují poptávku, a tedy kladou tlak na růst cen. Pokud je ovšem dluhu příliš, podniky se mohou začít zaměřovat na splácení dluhu. To znamená, že klesne utrácení, což způsobí tlak na pokles cen. Nižší ceny znamenají, že dluhy se stávají relativně dražšími, protože si najednou za koruny či dolary mohu koupit více věcí. A takto dluhy mohou růst ve své relativní výši, pokud je subjekty začnou splácet.

deflace fisher

Toto je v zásadě teorie Irvinga Fishera z 30. let 20. století. Deflace zdražuje reálnou hodnotu dluhů a pokud se subjekty rozhodnou tyto dluhy splácet, protože vzrostla jejich relativní výše, působí to dále na pokles cen, protože se snižuje poptávka po zboží a službách, chcete-li, utrácení.

dluh

Např. v USA je nyní dluh domácností vyšší než v letech 2008-9. Jeho celková výše byla v roce 2019 14 trilionů dolarů. Vysoký dluh působí jako další závaží na ceny, protože lidé mohou ze strachu začít preferovat splácení těchto dluhů. Zastavit deflaci mohou pomoci úrokové míry, ty jsou již ovšem na nule. A jít neomezeně do záporných úrokových měr nelze. FED zatím nemá přímé právo na helikoptérové peníze, kdy jsou peníze distribuovány přímo lidem, aniž by se zastavily ve finančním systému. Uvidíme, jak to bude v budoucnosti, protože právě distribuce peněz přímo občanům je jedno z pravděpodobných řešení.

fed deflace

Tím, že centrální banky uvolňují další peníze skrze finanční systémy, klesají úrokové míry a roste cena finančních aktiv, např. akcií. Aktuálně americký FED pumpuje do finančního systému jeden milion dolarů za sekundu bez jakéhokoliv horního stropu, úrokové míry jsou na nule a akcie jsou velmi vysoko, protože v systému je mnoho peněz, za které se nakupují. Je tak dost možné, že uvidíme růst ceny akcií a zároveň klesat ceny zboží a služeb. Poměrně zajímavá kombinace, také vzhledem k sociálním nepokojům, protože takto bohatí, kteří mají spoustu finančních aktiv, bohatnout, průměrní či chudší lidé nemají finanční aktiva, a tak se dále rozevírají nůžky mezi jednotlivými sociálními třídami.

Deflace: Shrnutí

Aktuálně tedy v západních ekonomikách existují deflační síly. Dříve než deflace např. v Česku pravděpodobně přijde dezinflace, tedy ceny budou růst i nadále, ale nižším tempem. Jak k tomuto přistupuji při investování? Pro mě jedno důležité slovo: konkurenční výhoda. Pokud má podnik konkurenční výhodu, na toto jsme se detailně dívali v tomto videu, tak to znamená, že je schopen si udržovat vysoké marže, jinak řečeno, generovat hotovost pro své vlastníky. Takovému podniku se pak pravděpodobně bude dařit bez ohledu na agregátní vývoj cenové hladiny, protože pro jeho produktech bude zájem i nadále.

Příkladem takového podniku je např. 3M, který jsme diskutovali v jednom z videí. Tyto zdánlivě malé věci, jako chrániče sluchu, lepicí páska či ochrana pokožky budou žádané i v budoucnosti, a podnikům se obecně nevyplatí začít imitovat to, co dělá 3M, díky jeho velikosti a dlouhodobým vztahům s odběrateli. Toto neznamená, že nakupuji 3M, jen zmiňuji podnik, který podle mě má solidní konkurenční výhodu a bude generovat hodnotu pro akcionáře i v budoucnosti.

Další důležitý bod podle mě je, že bychom se neměli nechat nalákat do pasti, ve které věříme jedné jediné variantě vývoje, protože takto se dříve nebo později spálíme. Život se ne vždy odehrává podle našich představ. Toto můžeme eliminovat nasloucháním také alternativním perspektivám, přestože to může být bolestivé slyšet.