Bitcoin (BTC): Jakou má hodnotu a proč existují lepší aktiva

V tomto článku sdílím své myšlenky ohledně hodnoty bitcoinu, nebo kryptoměn obecně, z ekonomické perspektivy, tedy ne z technologické perspektivy. Pokud se podíváme na oblasti, kde by bitcoin mohl přinést hodnotu, tak vidím prakticky dvě: 1) prostředek směny, kdy bitcoin nahradí fiat peníze, lépe řečeno národní či nadnárodní měny, bude používán jako prostředek směny. 2) bitcoin jako uchovatel hodnoty.

Bitcoin jako prostředek směny

Podívejme se napřed na bitcoin jako potenciální měnu, jako něco, co používáme při každodenních transakcí: něco, co používáme při placení v supermarketu, když si kupujeme automobil či kurz jógy, stejně jako měna, ve které přijímáme mzdu za svou práci. Aktuálně používáme dejme tomu české koruny, či EURa. A co potřebujeme? Aby hodnota korun či EUR byla relativně stabilní v horizontu, kdy peníze dostaneme, versus kdy je utratíme. Pokud 15. v měsíci dostanu mzdu a 30. platím nájem, tak potřebuji, aby během těchto 14 dnů neklesala hodnota měny, kterou dostanu. Až tolik mě ve skutečnosti nemusí zajímat, že měna ztratí 20-30 % své hodnoty za 10 let, protože měnu nepoužívám k uchování hodnoty.

To zní, že by stejnou roli mohl vykonávat bitcoin. Prvním problémem je volatilita. 15. v měsíci můžu dostat bitcoin v hodnotě 50 tisíc dolarů, ale 30. může být jeho hodnota jen 35 tisíc. Nicméně dejme tomu, že volatilita by pominula. Větší problém bitcoinu je, že je příliš omezený ve své nabídce. Představte si, že dostanete bitcoiny a měli byste je používat na spotřebu zboží a služeb, ale víte, že v budoucnosti bude mít bitcoin větší hodnotu než dnes. Dejme tomu, že dnes si za čtvrt bitcoinu koupíte fabii, ale vy to neuděláte, protože víte, že kdy počkáte, za rok si budete moct koupit octavii, a za další rok superba atd. Tedy pozdržíte svou spotřebu a budete držet bitcoin. Ovšem v tržní ekonomice je můj výdaj něčím příjmem, tedy pokud přestanu poptávat auta a budu čekat, špatně na tom bude továrna, která je vyrábí, bude muset snížit mzdy či spíše propouštět. Dojde prakticky k deflaci. Proto se ekonomové tak bojí deflace, protože při deflaci roste kupní síla peněz, což vede k tomu, že lidé neutrácejí a ekonomické soukolí se přestává točit. Představte si, že jste měli v roce 2010 bitcoin a utratili ho na oběd. Možná si pak dnes vyčítáte, protože to byl patrně nejdražší oběd ve Vašem životě. A tato lítost z utrácení Vás pak bude brzdit ve spotřebě. Mít měnu, která znehodnocuje v čase, ne příliš, je žádoucí. Máme pak dobrý pocit, kdy peníze utratíme, protože ztrácí na ceně. Již si možná nepamatujeme, že v 19. století, kdy jsme trvali na tvrdé měně, bylo protkáno krizemi a depresemi.

Bitcoin jako uchovatel hodnoty

Je bitcoin dobrý uchovatel hodnoty? Na první pohled se zdá, že ano. Bitcoin byl v době přípravy videa na stonásobku roku 2016. K tomu si musíme odpovědět na to, co je to ve skutečnosti hodnota? Někteří tvrdí, že hodnota je jednoduše to, co se někdo jiný ochotný zaplatit. Ale toto je podle mě velmi limitující definice hodnoty. V roce 2001 byl někdo ochotný zaplatil za akcii Enronu 80 dolarů, to ale neznamenalo, že získal hodnotu 80 dolarů, protože jen o rok později byla hodnota akcie Enronu 0. V roce 2001 lidé věřili, že Enron má hodnotu 80 dolarů, ale to neznamenalo, že měl tuto hodnotu. Stejně tak někteří dnes věří, že bitcoin má hodnotu 60 tisíc dolarů. Ale to nic neříká o skutečné hodnotě.

Podle mě hodnota je něco, co s velkou pravděpodobností bude přinášet užitek v budoucnosti. Obvyklá dlouhodobá hodnota souvisí s vynaloženou prací. Např. někdo postaví dům, ze kterého je dobrá dostupnost do centra města. Takový dům pak přináší hodnotu desítky let. Někdo postaví elektrárnu, která produkuje elektřinu, která přináší užitek. Nebo někdo natáčí filmy, které přináší užitek. Vždy je v pozadí vynaložená práce. Ovšem bitcoin, stejně tak jako běžné měny, jsou imaginací, jde pouze o jedničky a nuly. A vidíme to kolem sebe: někdo jednoduše může přijít s další kryptoměnou, protože to nestojí příliš práce. Pokud i v budoucnosti bude mít lidská práce hodnotu, tak užitečné věci, které stojí lidskou práci, budou mít hodnotu. Pokud chcete nahradit dům, elektrárnu či filmovou produkci, stojí to zdroje a lidskou námahu, obě tyto věcí mají hodnotu.

Také jsem zaslechl pojem „spořím do bitcoinu“. Obvykle ten, kdo např. spoří na důchod, očekává ze svých aktiv zhodnocení, nejen uchování jejich hodnoty. Chceme 3, 5, 7, 10, 15 % ročně. Zde můžeme vidět graf z publikace Jeremyho Siegla Stocks for the Long Run, kde je srovnána 200letá reálná návratnost různých aktiv.

bitcoin a zlato
Zdroj: Siegel, J.: Stocks For the Long Run.

Samozřejmě, americký dolar ztrácel hodnotu, hodnota zlata vzrostla 4krát, hodnota dluhopisů 1700krát, zatímco hodnota akcií 700 tisíc krát. Proč? protože akcie přinášejí pravidelný zisk, pravidelné cash flow, které je reinvestováno a akumulováno. Akcie a do určité míry dluhopisy dovolují využít složeného úročení, zatímco vidíme, že aktiva, která neprodukují cash flow, pokulhávají: zlato se zhodnotilo za 200 let jen 4krát. Bitcoin neprodukuje cash flow, a tak velmi pravděpodobně jeho dlouhodobá návratnost bude neuspokojivá vzhledem k očekávání mnohých účastníků trhu.

Další problém bitcoinu je, že je mimo kontrolu vlády a vláda miluje kontrolu. Vláda chce mít kontrolu nad penězi v ekonomice. Vlády mohou bitcoin jednoduše zakázat. To je riziko, které vždy existuje. Bitcoin je jednoduše v rukou „těch špatných lidí.“ Půjde bitcoin k nule? Těžko říct, nemusí, protože aspoň dosud slouží jako velmi dobrý nástroj spekulace..